sablona: /usr/local/www/apache22/data/htdocs-wwwtest.kraj-jihocesky.cz/sys/web/templates/clanek_standard
Jihočeský kraj - Věcná část

Jihočeský kraj - oficiální server provozovaný Krajským úřadem

Textová verze stránek

Navigace - nejvy‘‘í úroveň - výběr sekce

Pomocná navigace


Věcná část

Navigace - třetí úroveň - výběr části rubriky

Charakteristika zájmového území

Zájmové území kraje představuje povodí Vltavy po soutok s Otavou a povodí Otavy, a povodí Moravské Dyje. Takto definované povodí má rozlohu cca 12 tisíc km2. Je tvořeno čtyřmi hydrografickými celky:

  • vlastním povodím horní Vltavy po soutok s Lužnicí č.h.p. 1-06
  • povodím Lužnice a částí Vltavy po soutok s Otavou č.h.p. 1-07
  • povodím Otavy č.h.p. 1-08
  • povodím Sázavy (Blanice - Vlašimská č.h.p. 1-09
  • povodím Dyje č.h.p. 4-14.

Zájmové území má velmi hustou hydrografickou síť čítající cca 8000 km vodních toků. Z toho více než 1900 km představují významné vodní toky.

 

1 - Klimatický pás

2 - Srážkové poměry

3 - Sněhové poměry

4 - Odtokové poměry

5 - Ledové poměry

6 - Možnosti aktivního ovlivňování povodní

 


 

 

Klimatický pás

Z klimatologického hlediska (dle Atlasu podnebí ČR, 1958) do chladné podnebné oblasti náležejí horní partie toků Vltavy a Otavy (oblast Šumavy od nadmořské výšky zhruba 750 - 800 m n.m.) - oblast C1 - mírně chladný typ.

Ostatní části povodí spadají do oblasti mírně teplé s tímto podrobnějším členěním:

  • horní Malše oblast B 10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný typ,
  • horní partie Lužnice a Nežárky
  • oblast B 8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný typ,
  • horní partie Lomnice a Skalice oblast B 5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný typ,
  • horní partie Volyňky a Blanice
  • oblast B 8 až B 5 (charakteristiky viz výše),
  • horní partie Blanice (Vlašimské) oblast B 8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný typ,
  • Moravská Dyje oblast B 8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný typ,

Směrem po proudu přecházejí všechny toky postupně do teplejších klimatických okrsků vesměs charakterizovaných oblastí B 5, s výjimkou obou jihočeských pánví a údolí střední Vltavy, které náležejí do oblasti B 3 - mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinový typ s mírnou zimou.

zpět na začátek

 

Srážkové poměry

Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje od 1200 až 1400 mm v nejvyšších horských polohách Šumavy do 550 až 600 mm v nejnižších polohách při dolních tocích Otavy a Lužnice a v okolí jejich soutoků s Vltavou. Srážkově nejbohatšími měsíci jsou červen, červenec, srpen, ve kterých jsou průměrné úhrny srážek zvyšovány přívalovými lijáky z bouřek. Nejsuššími měsíci bývají leden (v nízkých polohách), únor a říjen (v polohách horských).

Průměrný počet dní v roce se srážkami přes 1 mm se pohybuje od 100 v nízkých polohách do 140 v polohách horských. Počet dní v roce se srážkami přes 10 mm je pak od 15 v nízkých do 40 dní v horských polohách.

zpět na začátek

 

Sněhové poměry

Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou (sněhovou pokrývkou se rozumí souvislá sněhová vrstva výšky nejméně 1 cm) se pohybuje od 140 dní v nejvyšších částech povodí až po 60-50 dní v roce v dolních partiích toků a pánvích.

Průměrné maximum sněhové pokrývky se v závislosti na nadmořské výšce nachází v rozmezí od 120 cm v nejvyšších polohách až do 20 cm v nejníže ležících částech popisovaného území.

Průměrné datum prvního dne se sněhovou pokrývkou se vyskytuje v rozpětí od poslední dekády října (vysoké polohy) do první poloviny listopadu (pánve). Obdobně datum posledního dne se sněhovou pokrývkou se pohybuje v rozmezí od druhé poloviny března (pánve) do druhé poloviny května (nejvyšší zalesněné polohy).

Průměrná délka období od prvního do posledního dne se sněhovou pokrývkou trvá od 200 do 120 dní v závislosti na nadmořské výšce. V tomto období jsou zahrnuty i periody, kdy trvání sněhové pokrývky bylo přerušeno.

Relativní trvání sněhové pokrývky vyjádřené v procentech udává pravděpodobnost výskytu sněhové pokrývky v období jejího normálního trvání a pohybuje se opět v závislosti na nadmořské výšce od 80 % do 40 % .

zpět na začátek

 

Odtokové poměry

Z hlediska velikosti odtoku je jihočeský region charakterizován poměrně velmi vodnou oblastí masivu Šumavy a Novohradských hor při své jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem (horní partie Otavy, Vltavy a Malše), která pozvolna přechází směrem severovýchodním do oblastí malých odtoků (povodí Lomnice, Skalice, dolní partie Lužnice).

Odtokové poměry jsou značně nerovnoměrné. Poměr průměrného a povodňového průtoku ( 100-letá povodeň ) je na větších tocích 1 : 20 až 1 : 50, na malých tocích se blíží k 1 : 100. Hydrologické údaje pro některé hlavní toky zájmového povodí jsou uvedeny v příloze.

zpět na začátek

 

Ledové poměry

Z hlediska výskytu ledových jevů jsou pro jejich tvorbu nejpříznivější podmínky v povodí horní Vltavy po Lipno, kde malý spád toku spolu s nízkými teplotami umožňují relativně nejčastější výskyt ledových jevů i tvorbu ledové celiny. Horské tratě v povodí horní Otavy se odlišují poměrně vyšším spádem, který při stejné četnosti ledových jevů způsobuje snížení tvorby ledové celiny. Charakteristickým jevem pro tyto úseky toků je výskyt dnového ledu a tvorba ledových prahů v korytě.

Příznivé podmínky pro vznik ledové celiny vytvářejí snížení spádu toků v nižších partiích a s tím související nižší rychlost proudění. Jako protichůdný faktor zde však působí rozsáhlá činnost člověka - oteplování toků pod přehradami a velkými městy. Podrobnější zpracování ledového režimu s kvantifikací antropogenního ovlivnění nebylo dosud provedeno, pro přibližnou orientaci jsou uvedena následující data pro dolní úseky hlavních toků popisovaného území (Vltava před výstavbou Lipna, Lužnice, Otava):

Průměrný výskyt ledových jevů je cca 40 - 50 dní v roce, výskyt souvislého zámrzu cca 25 až 40 dní v roce. Maximální možný výskyt ledových jevů cca 120 až 130 dní, maximální výskyt zámrzu od 90 do 110 dní v roce. Rozdělíme-li české toky do tří kategorií tak, že první kategorie představuje trvání ledových jevů a zámrzu nejdelší a třetí kategorie nejkratší, pak převládající kategorií dolních úseků jihočeských řek je druhá kategorie. (Hydrologické poměry ČSSR, díl III, 1970).

zpět na začátek

 

Možnosti aktivního ovlivňování povodní

Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádržích. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní nádrž, nejvýznamnější je však u těch nádrží, které mají vyčleněný ochranný (retenční) prostor. Pro transformační účinek nádrže na snížení povodně v níže ležícím úseku toku je rozhodující poměrná velikost volného ochranného objemu nádrže k objemu povodňové vlny nad neškodným průtokem, velikost povodňového přítoku z mezi povodí ke kritickému profilu, kapacita a technický stav manipulačních uzávěrů nádrže a správné řízení manipulací.

V povodí Horní Vltavy se nachází 17 nádrží s vymezeným ochranným objemem větším než 0,5 mil. m3. Jejich přehled je uveden v příloze. Většinou se jedná o víceúčelové nádrže. Při řízení jejich provozu je nutno dbát také na ostatní účely, jako jsou zásobní a hydroenergetické, zejména při rozhodování o předvypouštění nádrže. Za povodně jsou ovšem rozhodující hlediska bezpečného převedení povodňových průtoků a povodňové ochrany území pod nádrží. Pravidla řízení manipulací pro jednotlivé nádrže jsou zakotveny v jejich manipulačních řádech.

Z hlediska geografického rozmístění nádrží s vyčleněným ochranným objemem jsou nejlepší možnosti pro ovlivňování průběhu povodní ve vlastním povodí horní Vltavy po soutok s Lužnicí. V povodí Lužnice sehrává dominantní úlohu rozsáhlá rybniční soustava, kde však s výjimkou rybníka Rožmberk dochází pouze k neovladatelné transformaci povodňového odtoku. V povodí Otavy se nachází jediná nádrž s vyčleněným ochranným prostorem - Husinec na horním toku Blanice. Na vlastní Otavě a jejích ostatních přítocích a na Moravské Dyji není možno průběh povodní aktivně ovlivňovat.

zpět na začátek

Creative Commons       Copyright (C) 2017 Jihočeský kraj        Mapa webu        Prohlášení o přístupnosti stránek               Kontaktujte webmastera        Úvodní stránka       
Zákazky na profilu zadavatele Jihočeský kraj
neveřejný portál kraje
youtube kanál
profil kraje na facebooku